Včelaření ve velkých městech
Když se řekne včelaření, většina lidí si představí úly na okraji louky či lesa a romantiku venkova. Není to tak dlouho, kdy při vyslovení myšlenky o včelách ve městě mnoho lidí pochybovalo, zda by měly vůbec šanci přežít. Skutečnost je však taková, že nejen, že přežijí, ale naopak se jim vede velmi dobře. A hlavně, lépe se daří i městské zeleni.
Právě to je jedním z důvodů, proč je po celém světě vzrůstající trend včelaření ve městech. Tato aktivita pomáhá přírodě ve velkých metropolích přežít. Svou činností jí totiž neustále ohrožujeme a devastujeme a především ve velkých zástavbách a jejich okolí, ubývají rostliny i živočišné druhy. Mizí také přirození opylovači, z nichž nejvýznamnější je právě včela.
Městským parkům proto v dnešní době nepomáhají jen zahradníci, ale také včelaři. Například slavný Central park v New Yorku, by bez nich byl jen vyschlým pískovištěm. Důvod je jednoduchý. Divoké včely celkově ubývají a v metropoli moc šancí na přežití nemají. A ty z venkova se do ní jednoduše nedostanou.
Lidé se však nemusí obávat, že by ve městech tento fascinující hmyz strádal. Pokud se o své svěřence včelař dobře stará, vede se jim velmi dobře. Město jim totiž naskýtá možnost různorodé potravy složené z pylů a nektarů, které by v tak rozmanitém množství jinde těžko pohledaly. Včela navíc uletí průměrně přibližně 8 kilometrů. Nedělá jí tak problém obletět velké množství zahrad a městských parků.
Městské včelaření má tak bezesporu mnoho výhod. Kromě výtečného vícedruhového medu, nezatíženého zemědělskými výdobytky a monokulturami, který se nám dostane na náš stůl, jsou to především zelené městské parky a zahrady. To oceníme především v horkých létech, kdy kromě rozpáleného betonu najdeme ve městě i chládek pod stromy, na zelené trávě.